V létě jsme přijali do azylu opravdu nehezký případ. Kocourek starý cca osm let nebo více, nekastrát, totálně vyhublý. Dilema kde byl, kde se vzal. Nejspíš někde uzavřený dlouhodobě bez jídla, možná sklep nebo pozůstalost? Byl šíleně dehydratovaný a tři dny se točil jak kolotoč. Nevěřila jsem, že toto vůbec zvládne, dostával infuze s výživou a krmila jsem ho stříkačkou. Od začátku byl dezorientovaný, hluchý, slepý a čůral pod sebe. 

Motáček se ze svých problemů, ale doslova "zmotal" - už nemá problém s chůzí, netočí se a začíná přibírat. Ikdyž ještě stále nemá váhu jakou mít má, je již vylastrovaný. Je to bručoun, ale strašně ukecaný. Miluje zahradu a sluníčko. Určitě i vidí, ne asi skvěle, ale stačí mu to na to, aby nikam nenarazil a trefil kudy chce. Žije tu v azylu svobodným volným životem, na noc chodí sám domů.