Ahoj, tady Vendelínek nebo taky Venda.
Pokud jste o mně ještě neslyšeli, tak se vám trochu představím. Mám zhoubný nádor v nosní dutině. Zní to hrozně, ale dá se s tím žít. A já s tímhle nádorem žiju už 4 a půl roku. A celkem už mám za sebou 43 chemoterapií, které absolvuji každý měsíc. Paní doktorka nade mnou kroutí hlavou, jak úžasně a dlouho léčbu zvládám. Ale pěkně po pořádku. Můj život začal v létě roku 2011 na pražských Olšanech. Do domácí dočasky jsem se dostal na podzim téhož roku s vyhřezlou oční rohovkou. Po různých peripetiích se očko podařilo zachránit, jen jsem si z této intenzivní péče zafixoval ostražitost a plachost vůči člověku.
V roce 2020 mě potkala další nepříjemnost, když mi po stále se opakujících rýmách diagnostikovali zhoubný nádor v nosíku. Od té doby jezdím každý měsíc na chemoterapie, ale to už jsem psal výše. Tedy, někdy v létě 2021, jsem chvíli místo chemošky dostával léčivé tabletky. Hlavně proto, že moje cévy v tlapičkách odmítaly spolupracovat. No, ale po roce podávání tabletek, jsem odmítl zase spolupracovat já. Už mi ty tabletky doslova lezly krkem, takže jsem se vrátili zase k chemo.
Rád bych Mňaužíška poprosil o příhozy do mističky. Jsem totiž pekelně drahej kluk a každý příspěvek na můj provoz moc pomůže! Děkuji!