Opravdu nevím, kdy jsem se narodila, ale nějaký ten rok už to bude. Vzala jsem si pod patronát kočičku (dnes Julii), trávily jsme spolu chvíle venku a usídlily se tetě na dvorku. Ta měla strach, abychom jí nedonesly přírůstky, proto nás vzala k doktorovi. Pak už jsme u tety zůstaly obě. Julinka už sem také psala, že jsme trošku problémové. Třeba se tak chováme proto, že se nám od tety nechce. Je nás tu hodně, proto se přimlouvám za všechny dospělé kočky - Ježíšku, přáli bychom si moc dobré granulky. Děkujeme.