Ahoj, jsem Žofie a narodila jsem se asi v roce 2022. Teta mě nechala vykastrovat a už jsem tu zůstala. Vypadám sice stále jako kotě, hraju si jako kotě, ale už jsem velká, dost neposedná holka, co nemá ráda omezení pohybu. Úplně nesnáším braní do náruče, ale teta si už zvykla. Taky pořád říká, že mě by si nikdo ani nevzal, mysleli by si, že žádnou kočku nemají. Přes den spím zalezlá, ani vidět nejsem, nemám ráda, když mě někdo ruší. Večer vylezu, přiběhnu si pro pohlazení, chvíli lítám, pak si odpočinu a lítám si v klidu, když dvounozí spí. Takže já tu jsem a nejsem. Ale mám se tu dobře, vůbec nemám snahu utíkat, když někdo zapomene zavřít dveře. Tetu mám moc ráda, jen to neumím dát najevo a ona už si taky zvykla, že nejsem mazlivka, miluje mě jako všechny ostatní. Říkává: "Ty moje poletucho, já tě stejně miluju." Kdyby to bylo možné, přála bych si od Ježíška Cosmu losůskovou. Rybičky, to je lahůdka, děkuji.