Sendík byl společně se svými sourozenci odebrán veterinární správou z nevhodných podmínek. Byl ve špatném fyzickém i psychickém stavu. Byl podvyživený, plný parazitů, ale předevšim psychicky zlomený. Bál se každého pohybu, lidského hlasu. Při přiblížení se počůral strachem. Ruku považoval za strůjce všeho zla, které poznal.

Ušel obrovský kus cesty, od nás se nechá hladit a sám si pro pohlazení moc rád chodí. Lidem, které nezná, nevěří. Raději se schová a čeká, až odejdou. I před námi má občas zkratové jednání, kdy zničehonic uteče. To, co zažil, nechalo hluboké jizvy na duši a jiné už to nebude. Ale pokud by se našel člověk, který mu dá dostatek času, vytvořil by si k němu vztah jako k nám. Je to kocourek výhradně do zabezpečeného domu nebo bytu, jen do klidné domácnosti bez dětí a dalších zvířat. A pak bude šance na šťastný život.

Aby lépe zvládl stres ze stěhování útulku, poprosí o difuzér na uklidnění.