Jsem Maggie a jsem svá. Nikdy jsem nebyla úplně kolektivní typ (fakt super věc, když bydlíte v útulku). Navíc už nejsem žádná dorostenkyně (taky radost, když půlka vašich spolubydel ještě ani nemá občanku). Zkrátka, co Vám tim všim chci víceméně nenápadně naznačit? Přežila jsem, když se mě moje rodina zbavila, přežila jsem i výchovu vlastních dětí, přežila jsem velkou operaci ucha, ale jestli tu ještě chvíli budu bydlet s těmi malými smraďochy, neručim za sebe. Domove, kde sakra seš tak dlouho?
Pro obalení nervů mi dost pomůžou kvalitní konzervy Mac's.
 
Děkuju, Vaše Maggie z Fouska:)