Jmenuju se Pomeranč, pro kámoše Pomík, mnozí už mě znáte. Jsem poslední skoro čtyři roky Fouskovic stálice. Mám totiž diabetes, a tak i když jsem jedna z nejroztomilejších kulatých oranžových věcí, které se dají v životě potkat, zatím na svoji vlastní rodinu stále čekám, páč spousta z Vás se mojí nemoci bojí. Přitom krmení dietou a dvakrát denně inzulín je vlastně brnkačka, to ví i moje holka, kterou jsem si našel a se kterou tu chodim. Jmenuje se Dona, je fakt kusan a kdyby nám vyšla společná adopce, byl bych ten nejšťastnější pomerančovej kocour na světě.
Letos na jaře jsem měl velký trápení se zubama a ošklivej zánět dásní, jako správnej diabetik jsem se z toho vylízával pěkně dlouho, teď na podzim měla stejný trápení moje paní, holt musíme mít všechno stejný no.
Radost mi udělají dietní paštičky Animonda integra, které mám moc rád, budu také vděčný za příspěvek do mističky na nákup inzulínových per.
 
Děkuju, Váš Pomík z Fouska:)