Olafovi byl v polovině dubna 1 rok. Mysleli jsme, že dostane k narozeninám úplně nejskvělejší dárek, nový domov, kam se odstěhuje s bráškou Ondrou.
Odjeli tam, kde měl být jejich domov. Nemyslím si, že by něco provedli, nebo nebyli přátelští.
Zdálo se, že pán bere adopci kočičího společníka velmi zodpovědně. Na 4 návštěvách u nás strávil spoustu času.
Ale ukázalo se, že adopci pojal jako nákup v e-shopu. Vyzkoušíme, když nebude vyhovovat, vrátíme. Jenže živé bytosti nejsou boty.
Po osmi dnech soužití s kocoury nám napsal, že kluci jsou úžasní, kontaktní a určitě budou někomu dělat velkou radost, ale nikoli jemu. A že na ně teď stejně nebude mít čas.
!!!!!!
Ano, kluci jsou mimořádně kamarádští a milí. Určitě jednou najdou někoho, kdo to ocení a bude je milovat, jako oni milují lidi. Věřím, že mi ten podivný výlet odpustili a na pana velmi podivného osvojitele rychle zapomenou.