Jsem Pindruše, teta mi říká pinďo a noháči. Byla jsem hodně nemocná a tetky se o mě dost bály. Ale kampak na mě nějaká nemoc. Už jsem jako řepa zdravá a sháním domov. Jsem trochu plašší, návštěvy nemám ráda, ale jakmile si ke svému člověku najdu cestičku a začnu mu důvěřovat, jsem k neumazlení. Vítám u dveří a nejraději sleduji cvrkot doma z výšky skříněk nad linkou. V jídle jsem trochu rozmazlená princezna, nejradši mám dobré granulky nebo kapsičky Sheba. Štědrému dárci předem děkujeme my i Pindruška!