Pinďa se jednou v zimě nastěhoval k útulku. Byl extrémně plachý a vždy jsme viděli jen rozmazanou šmouhu, jak před námi utíkal. V létě ale začal chodit ven náš „pampersák“ Plyšák a Pinďa se s ním skamarádil natolik, že se nám ho díky němu po mnoha peripetiích povedlo chytit. A ejhle, po pár týdnech se z něj stal mazel jako hrom.

Pinďa si rád naplní bříško dobrým papáním, a tak prosí o dvě balení vaniček Smilla pro svůj mlsný jazýček.