Ahoj, tady Vendelínek nebo taky Venda.
Pokud jste o mně ještě neslyšeli, tak se vám trochu představím. Mám zhoubný nádor v nosní dutině. Zní to hrozně, ale dá se s tím žít. A já s tímhle nádorem žiju už téměř 4 roky. Občas nade mnou na veterině kroutí hlavou, jak úžasně a už poměrně dlouho léčbu zvládám. Chemoterapii totiž musím absolvovat každý měsíc. Ale pěkně po pořádku. Můj život začal v létě roku 2011 na pražských Olšanech. Do domácí dočasky jsem se dostal na podzim téhož roku s vyhřezlou oční rohovkou. Po různých peripetiích se očko podařilo zachránit, jen jsem si z této intenzivní péče zafixoval ostražitost a plachost vůči člověku.
V roce 2020 mě potkala další nepříjemnost, když mi po stále se opakujících rýmách diagnostikovali zhoubný nádor v nosíku. Od té doby jezdím každý měsíc na chemoterapie, ale to už jsem psal výše. Loni na podzim mě navíc postihl náhlý kolaps. Úplně se mi rozhodila slinivka a ledviny. Byl jsem tři dny hospitalizovaný na infuzní terapii, která mi pomohla, a já už jsem zase v pořádku. Sice se mi ztracené kilo váhy už nepodařilo nabrat, ale baštím s chutí, nezvracím, kontrolní krevní rozbory jsou velmi dobré, takže si nemůžu na nic stěžovat.
Rád bych vás poprosil o příhozy do mističky. Jsem totiž pekelně drahej kluk a každý příspěvek na můj provoz moc pomůže. Děkuji!