Stelinku jsme před třemi měsíci dovezli ze Slavkova jako zapáchající kostřičku. Na půli těla už si pochutnávali červíci. Lepší záchranu si nemohla přát, my jsme přes ty červíky machři. Vypadá to vždy děsivě, ale červík potřebuje vzduch, takže se drží jen na povrchu, maximálně kousek dál a prdelku má vždy venku. Takže šestý smysl, který mě ještě nezklamal, mi řekl: "Bojujeme", a tak jsme bojovali. Druhý den se akutně operovala pyometra (zánět dělohy a výtok, který lákal mouchy). Děkujeme Zekuvet v Brně a naší paní doktorce Alence Bartoškové. Vše zvládla, i když bylo pět minut po dvanácté. Kočičce se navíc rozjela plíseň a při testování trusu jsme zjistili aktivní vylučování toxoplasmy. I jí bylo hůř, denní boj s ní, syčela, bála se, ale teď je docela mazlivá. Mělo to smysl, že? Když je navolno, je stále plachá, ale jak ji chytnu, je to tulík obrovský. Kéž by našla domov. Stačí ji i garsonka, čím menší prostor, tím se cítí lépe.  Za konzervy děkujeme.