Zrzavého kocoura Macka jsme přijali od majitelky. Původní majitelka zemřela už před rokem a nová se již ze zdravotních důvodů nemůže o kocourka starat.

Macek se přestěhoval z naší karantény do pražského depozita. Ještě předtím jsme mu museli oholit část srsti na zádech, protože byl jeden velký dred. Doufáme, že se mu tím uleví. Tváří se trochu jako vrah, ale je to zlatý kocour a čistá duše, nechá se hladit, ducá hlavičkou, nastavuje bradičku a vrní. A to i během holení dredů.
Ze světa je pořád trochu vyjukaný. Většinu času tráví schoulený někde v koutku. Jakoby se pořád bál, že ho čeká ještě něco špatného. Usilovně pracujeme na tom, abychom mu vysvětlili, že teď už to bude jen lepší. Macík je ideální jako gaučový parťák k babičce či dědovi, pěkně v teple a dostatku.